Výsledky vyhledávání pro dotaz sex

Výsledky vyhledávání v sekci: Lifestyle

Proč to mají holky těžké

Čítanka užitečných nářků pro každodenní použití.Motto:My holky to holt nemáme snadné! Kdo má těm chlapům rozumět?* slušní chlapi jsou oškliví* dobře vypadající chlapi nejsou slušní* slušní a dobře vypadající chlapi jsou homosexuálové* dobře vypadající, slušní a heterosexuální chlapi jsou ženatí* ne zvlášť dobře vypadající, ale slušní chlapi nemají peníze* chlapi, kteří mají peníze, věří, že jdeme jen po jejich penězích* dobře vypadající chlapi, kteří nejsou zvlášť slušní, ale jsou téměř heterosexuální, nás nepovažují za dostatečně hezké* ti, kteří nás považují za pohledné, jsou téměř slušní a mají nějaké peníze, jsou zbabělci* ti, kteří vypadají celkem dobře, jsou celkem slušní a mají něco málo peněz, jsou příliš nesmělí a NIKDY NEPŘEVEZMOU INICIATIVU!!!* ti, kteří nikdy nepřevezmou iniciativu, ztratí okamžitě zájem, pokud ji převezmeme myTakže kdo jim má rozumět?* když jsi k nim něžná ... jsi směšná* nebo ...... necitlivá* když se pro ne nezkrášluješ ... opustí tě* když tak činíš ...... je to jen proto, ze chceš flirtovat s někým jiným* když nepracuješ..... jsi prostě žena v domácnosti* když pracuješ (a bůh chraň - dokonce i vyděláš víc než oni) .... jsou vzteklí* když neustale platí .... je to vykořisťování* když zaplatíš ty .... cítí se ponížení* když se s nim vyspíš .... jsi bláznivá coura* když se s nim nevyspíš .... nemiluješ ho* když jsou povýšeni ..... je to díky jejich schopnostem a pracovním výkonům* když jsi povýšena ty ..... je to proto, že spíš se šéfem* když se ohlížejí za jinými ženami ..... je to jejich přirozenost* když se my podíváme na jiného chlapa ..... jsme nevěrné* když si vyjdeme s chudákem bez peněz ..... jsme hloupé* když si vyjdeme s milionářem ...... je to sice zajímavé, ale jdeme tak jako tak jen po penězích* pokud oni ještě ve 30 nejsou ženatí ..... jsou to po svobodě toužící mladíci* pokud my nejsme ve 30 vdané ..... už nám ujel vlak* když jsme špatně naložené ..... jsme neurotické* když oni jsou špatně naložení..... Chudáčci malí!!! Vůbec je nechápeme!* když my jsme protivné ........ dostaneme košem* když jsme pohledné a inteligentní .... mají o nás strach* pokud nám zahýbají a my s nimi přesto zůstáváme ....... nemůžeme už být hloupější* pokud nám zahýbají a my se s nimi rozejdeme ..... jsme netolerantní* pokud se zamilují do nějaké jiné .... je to tím, že doma se jim nedostává všeho, co potřebují* pokud se zamilujeme my ....... No, to jsme pěkné děvky!* pokud jsou nesnesitelní ...... pochop, měli těžký den* pokud jsme nesnesitelné my ..... máme zrovna svoje dny* pokud se kolem nich neustále neskáče, nemají něco dobrého k jídlu, nemají čisté oblečení a doma není pořádek - pak jsme k ničemu* a pokud pro ně všechno uděláme ...... opustí nás kvůli jiné 

Pokračovat na článek


Je možné kamarádství mezi mužem a ženou?

“Je možné kamarádství mezi mužem a ženou?”Tuto otázku si v duchu kladu pokaždé, když své přítelkyni oznámím, že odcházím do kina s kamarádkou. Podívá se na mně podezíravě a občas pronese nějakou sarkastickou poznámku typu: “Taky jsem vždycky eufemisticky říkala kamarádi... místo milenci.” nebo “Doufám, že nejdete na horor, aby se k tobě ve strachu netiskla. Nebo na něco romantického.”Docela její postoj chápu. Když jsem se dozvěděl, že jede sama jediná (!) holka na výlet s pěti (!) kluky, taky jsem ji pouštěl s těžkým srdcem a celý víkend jsem si představoval ty nejkatastrofičtější scénáře.Je to celkem pochopitelné: za kamarádky si samozřejmě vybírám dívky sympatické, chytré, zábavné a zajímavé... a často také ty, které mne přitahují. Nebudu se přece vídat s antipatickými, hloupými a nudnými děvčaty. Zdálo by se logické, že stejná kritéria při svém výběru kamarádů uplatňují i dívky.Když jsem se vyptával své přítelkyně, celkem pochopitelně zapřela, že by kamarády vybírala podle toho, zda ji přitahují. “Ty jsi jediný, kdo se mi líbí, vždyť to dobře víš...” zašeptala a podívala se mi upřímným pohledem číslo 3., kterému pracovně říkám milosrdná lež: nebudu přece tak hnusná, abych ti říkala pravdu.Má kamarádka (ano, jenom kamarádka J ) byla daleko sdílnější: “Jasně, že se radši vídám s klukama, kteří se mi líbí. Takové to nevyslovené napětí má něco do sebe. Navíc když si ho oba uvědomují... Ty pohledy a vědoucí úsměvy. Když se omylem dotknete, když vás dav v autobusu namáčkne k sobě, když se líbáte na přivítanou a rozloučenou. Jo, to jsem jednou měla takového kamaráda, kterého když jsem uviděla, tak se mi bez legrace podlamovaly nohy. No a s ním jsme si často povídali v posteli.””V posteli? Ty si s kamarády povídáš v posteli?” snažil jsem se vyhnat s hlavy představy, jak si já a ona povídáme v posteli. Povídáme? V posteli? Povídáme?!?”Jasně, v posteli. Já jsem tomu říkala balancování na ostří nože. Nikdo mi to nevěří a když řeknu ´povídat si v posteli´, lidi se začnou smát, jako že je jim jasný, o co jde. Hloupost. V posteli a se zhasnutou lampou (ještě to tak, v duchu jsem úpěl) jsou k sobě lidi daleko upřímnější. To řekneš věci, který by tě ve dne, kdy tomu druhýmu vidíš do očí a do tváře, říct ani nenapadlo. Navíc nechat se někým obejmout (rychle jsem se napil studené vody), to chce naprostou důvěru. Takový vztah je úžasný. Nikdy mne napadaly tak kreativní věci, jako když jsem si s ním povídala v posteli.””Počkej, počkej... To je všechno pěkný, co říkáš, ale nechápu, jak můžeš ležet v posteli ve tmě s klukem, který tě přitahuje –“A to jsem ti neřekla, že jsme často byli ... ehm, mírně neoblečení, ve spodním prádle nebo noční košili... Nebo úplně neoblečení.”Na vysvětlenou: moje kamarádka je velmi přitažlivá dívka. Má v sobě něco živočišného, když se usměje a přimhouří oči, tak vypadá jako divoká šelma, tygřice, ocelot. Ale to by vlastně ve tmě nebylo vidět... Ale obávám se, že to, co z ní vyzařuje, by bylo cítit i pod peřinou.”Jak si to mohla vydržet? A jako to, proboha, mohl vydržet on? Předpokládám, že ses mu líbila, ne?””V tom je právě to kouzlo. Je to tak stimulující, jako by mnou projížděla elektřina. Prostě tu energii, kterou by člověk jinak spotřeboval na sex, věnuješ tomu povídání. Je to jako návrat do dětství, kdy jsi byl upřímný a čistý. Když nám umřel dědeček, tak jsem hrozně plakala a přišel bratranec, lehl si ke mně, objal mne a já byla teprve tak schopná usnout. Je to nevinný, ovšem ne naivně, ale rafinovaně nevinný, a něžný a moc příjemný.””A on byl asi jogín, ne? Slyšel jsem, že dokážou přejít přes žhavé uhlí, půl roku nejíst nebo levitovat. To by mohli zvládnout i ležet vedle tebe a neznásilnit tě... a možná by přitom byl schopen i rozumně konverzovat. Neměl by dostat nějaký diplom nebo by si mohl koupit tričko s nápisem Přežil jsem noc vedle sexbomby!” zapřemýšlel jsem se.”Blbost, byl to úplně normální kluk a samozřejmě, že jsem ho nenechala chladným. A on mne. Občas jsem měla co dělat, abych ho neznásilnila já,” podotkla s úsměvem.Kromě masochistických vztahů, ve kterých si tak libuje tato kamarádka, jsem objevil i další šílený typ kamarádství, který s oblibou pěstuje další kamarádka, studentka práv, proslulá ledová královna.”Je úžasný mít za kamaráda někoho, kdo tě vůbec, ale vůbec nepřitahuje. A když to je navíc i plešatý špekoun, tím lépe. Dává to takovou volnosti: nemusím se pěkně oblíkat, když se s ním vidím, nemusím se chovat ´jako žena´, můžu se s ním kamarádit stejně jako s kamarádkou. Ona ta myšlenka o školách rozdělených podle pohlaví není vůbec špatná. Kolik času jsem ve škole – od základní po doktorandské studium – strávila tím, že jsem dělala dojem na kluky...Nehrozí, že bych se opila a skončila s ním v posteli. Nehrozí, že bych se do něj pomalu zamilovala a pak se hrozně trápila. Jo, a když je navíc manuálně zručný, tak se dá dobře používat k různým opravám nebo mi z kamarádství vytahá dvě balení Mattonky do sedmého patra.””Hm, a není to náhodou využívání?”“A není využívání to, když ses se mnou sešel jen proto, abys ze mne tahal rozumy? Předpokládám, že jde o další tvůj vztahový článek, ne?”Zářivě jsem se usmál a objednal jí panáka.Další kamarádka rezolutně tvrdila, že ona svůj partnerský vztah chápe jako výlučný a jedinečný –jenom v něm má své místo erotika - a kamarádi jsou jenom kamarádi. Žádné nemravné myšlenky jí nenapadají, protože kamarádi jsou “o něčem úplně jiném”.Po dvou panácích ale přiznala, že v jedné (po další sklence vína se počet zvýšil na čtyři J ) slabé chvilce se kamarád stal také objektem erotického zájmu.”Já si prostě nemůžu pomoct. Víš, jak je to těžký, pořád vídat někoho, kdo se ti líbí, jak je hrozný se k němu chovat normálně, jako kamarádka... Samozřejmě že je nevěra špatná a tak vůbec, ale ono je to tak silný...” vzlykala.A co na to kluci?Můj nejlepší kamarád smutně vyslovil jedno jméno. Jana. Dlouhý, smutný příběh s tragikomickým koncem.Při prvním jejich setkání se do ní bláznivě zamiloval. A zamilovaný byl dva roky. Celé dva dlouhé roky se spolu kamarádila a ona Jana mu bezelstně vyprávěla o svém příteli. Nejdříve o tom, jak ho hrozně miluje, potom si začala stěžovat a nakonec mu plakala na ramenou, když se rozešli. Můj nejlepší kamarád ji něžně pohladil po vlasech a řekl, že se nemusí bát, že vždy bude s ní a pro ní.Pomalu se napřímila a studeně se na něj podívala.”Všechno zkazíš. Myslela jsem, jaký jsme dobrý kamarádi a ty teď přijdeš s tímhle... Tos nemohl říct dřív? Vysvětlila bych ti rovnou, že o tebe zájem nemám, a ušetřili bychom si tuhle frašku.”Načež se zvedla a ozvala se mu až za pár měsíců. Pořád ale z ní cítí odtažitost a chlad.”Víš, jak to bylo v básnících... ´Kamarád taky rád.´ Pod to bych se klidně podepsal,” zamrkal na mne další známý.”Hm, taková mírná přitažlivost v každém kamarádství asi bude. Ale já přece nejsem žádný zvíře, abych se vrhal na každou ženskou, která se mi líbí. Navíc od doby, co žiju se svojí přítelkyní, si nedokážu představit, že bych jí byl nevěrný,” svěřil se kamarád programátor.Co na to říct?Většina mých známých kamarádství s opačným pohlavím zvládá s bravurou (někteří ovšem velmi nestandardními způsoby). A co ti, kteří podléhají pokušení?Samozřejmě mně napadá spousta rad: kamarádit se s osobami opačného pohlaví a opačné sexuální orientace, vybírat si sexuálně inertní jedince; pokud vás přitahují, nebýt s nimi sami, nepít alkohol a nebrat drogy (zvláště extázi nebo kokain, ale i takovou marihuanu, “líbací drogu”, nedoporučuji), nehrát svlékací varianty různých společenských her, nelézt spolu do postele, nevěřit, že dodržíte rozhodnutí “Jenom si dáme jednu pěknou pusu a dost.”Vzhledem k tomu, že se lidstvo stále ještě nepřestěhovalo do kyberprostoru a dlí ve svých hříšných tělech, se asi těžko dá předpokládat, že vztahy mezi kamarády a kamarádkami budou nevinné a čisté. Není ale problém, který by se nedal vyřešit rozumnou domluvou, nejlépe na začátku kamarádství, co bude a hlavně, co nebude. Anebo silnou vůlí a studenou sprchou. 

Pokračovat na článek


Sexuální fantazie žen

Z toho, kolik muži zkonzumují erotických a pornografických časopisů, brožurek, lechtivých internetových obrázků, vtípků, videokazet a filmů, i z toho, kolik se z jejich peněženek uživí erotických salonů, klubů a striptýzů, by se mohlo zdát, že muži mají od přírody sexuálnější a smyslnější založení než ženy. Omyl! My ženy máme také svoji říši naprosto ulítlých, dráždivých sexuálních hrátek, která má jen málo společného s tím, zda jsme zrovna šťastně zamilované nebo naopak osamělé a citově frustrované. V této říši dáváme stejně jako muži průchod svým - aby se tak řeklo - nejnižším pudům. Celý tenhle svět zůstával donedávna před zraky světa utajený, protože na muže (včetně sexuologů mužského pohlaví) působí jeho odhalení tak trochu jako rána kladivem do hlavy, což my ženy dobře víme.Jde o říši ženských sexuálních fantazií, k nimž se ženy uchylují při autoerotických praktikách nebo i při sexu praktikovaném v rámci spokojeného, šťastného života v páru.Erotické fantazie nejsou žádná červená knihovna!Většina lidí si pod pojmem "ženské erotické fantazie" pravděpodobně představí, jak se nějaká dívka prochází nahá v záři zapadajícího slunce po pláži, vánek čechrá listí palem a její vlasy… nebo ani není nahá, ale zato ji objímá a něžně líbá nějaký sexy muž jako vystřižený z Harlequina… anebo se nejvýš, ale opravdu nejvýš ocitá v posteli s božským Bradem či Leonardem.Tak tyhle představy jsou naprostý čajíček. Fantazie, kterými ženy zvyšují své vzrušení a pomáhají si k dosažení orgasmu (při masturbaci, ale i při sexuálním styku s upřímně milovaným partnerem) jsou většinou daleko divočejší, odvážnější, nevázanější, dekadentnější - a velmi často takové, že by si je ženy nepřály ve skutečnosti prožít.Některé autorky příběhů pro ženy už začaly ženské sexuální fantazie přijímat jako samozřejmou součást života a popisují je, aniž hnou brvou - jak je vidět z následujícího citátu z románu anglické autorky Susan Lewisové Krutá Venuše. Týká se kladné hrdinky, která žila celých osmnáct let ve spokojeném manželství: "Ne že by s Bobem už nedosahovala orgasmu, ale přece jen nebyl tak častý a výbušný jako v prvních letech jejich vztahu. Vždycky si ale dokázala pomoci obscénními fantaziemi, v nichž se chovala jako děvka obcující s mnoha anonymními muži v buřinkách; nakonec byla samozřejmě vždycky ráda, že je v posteli s Bobem, protože ve skutečnosti si nikdy nepřála spát s někým jiným."Potíže prvních průkopnicAmerická psycholožka Nancy Fridayová přišla v sedmdesátých letech s nápadem prozkoumat a sesbírat sexuální fantazie žen. Výsledkem je série knih, z nichž první se jmenuje Moje tajemná zahrada a vyšla i u nás. V jejím úvodu autorka popisuje, jaké potíže zpočátku měla s tím, aby tohle téma lidé vůbec přijali, aby připustili, že většina žen opravdu má sexuální fantazie a že nejde o něco okrajového, podivného a nenormálního. Svěřuje se čtenářům s příhodou z vlastního života: při sexuálním styku se svým milencem (který ji vždycky nabádal k maximální otevřenosti v erotických záležitostech) si představovala, že je na ragbyovém zápase, všichni kolem ní hlučně fandí, vtom do ní nějaký neznámý muž zezadu vsunuje ztopořený úd… Partner se jí zeptal, na co myslí, a ona mu to po pravdě řekla. Hluboce ho to urazilo, beze slova vstal, natáhl si kalhoty a odešel.Co si ženy obvykle představujíPodle Fridayové existuje několik základních situací, které nás dokáží sexuálvzrušit, když si je představíme. Co koho nažhaví, to je ovšem naprosto individuální - sexuálfantazii si není možné "naordinovat", protože na někoho působí třeba sadomasochistické vize, zatímco s někým jiným vůbec nehnou a potřebuje fantazie voajérské nebo orgiastické.V představách žen se často objevuje skupinový sex, a to v různých variantách; může jít o styk s více anonymními partnery najednou, nebo třeba o výjev, jak váš partner před vašima očima souloží s vaší kamarádkou. Jiné představy se týkají sexu na veřejném místě, kde hrozí nebezpečí, že budete spatřeni, nebo o situaci, kdy je žena nečekaným sexem zaskočena. Řadu žen vzrušuje představa, že si na nich sex někdo vynutil, třebaže to vůbec neznamená, že by opravdu chtěly být znásilněny. Dráždivý je také utajený sex (například fantazie o tom, že žena sedí v luxusní restauraci, ale pod dlouhým splývavým ubrusem se skrývá milenec, proniká jí mezi stehna jazykem…) Pro někoho jsou zase vzrušující scény, kde vystupuje nějaká autorita (lékař, zdravotní sestra, učitelka, žena hlídající pubertálního chlapce), nebo kde se porušuje nějaké tabu (typická je postava jeptišky). Ženy si také často představují, že vystupují v nějaké sexuálně dráždivé roli, například jako huriska v harému, která se snaží svést svého pána (mimochodem tuhle fantazii si můžete klidně přehrát v reálu, váš partner bude jistě potěšen), nebo že žijí ve společenství, kde je zvykem nabízet poutníkům dcery. Zajímavé však je, že žádná žena se ve svých vizích nevžívá do obyčejné prostitutky. Zato se často objevují i fantazie o sexu s jedinci stejného pohlaví, a to i u lidí, kteří ve skutečnosti nemají homosexuální sklony.Některé fantazie jsou opravdu bizarní, jako například sex s chobotnicí, která má mnoho velice obratných chapadel, nebo s jinými zvířaty (s velkým psem, s býkem, nebo dokonce s gorilákem). Zvláštní skupinu tvoří fantazie o rituálním sexu - kdoví, třeba v nás opravdu zůstaly nějaké zasuté vzpomínky ze starověku nebo z pravěku? Týkají se třeba rituálů plodnosti, což jsou vlastně všeobecné orgie, nebo obřadu, kdy místní šaman nebo kněz defloruje dívky předtím, než jsou předány svým manželům, anebo může jít o čistě matriarchální zvyklosti, kde ženy ve všem všudy mužům dominují.Není důvod se stydětSoučasná americká sexuoložka Janet S. Hydeová definuje ženské sexuální fantazie jako určitý typ autoerotiky anebo autostimulace, která zlepšuje naše zážitky během sexu, zvlášť v déletrvajících monogamních svazcích. Údajně je má 80% lidí, mužů i žen.Ve své knize Jak porozumět lidské sexualitě uvádí následující příklad: "Diane je šťastně vdaná. Přesto ji sexuálníedehra s manželem mnohem víc vzrušuje, když si představí sama sebe jako harémovou tanečnici, předvádějící svá ňadra šejkovi, který je obdivuje. Při vlastní souloži si někdy vybavuje milování na zadním sedadle auta nebo skupinovou orgii. Ráda si představuje, že ji nutí k sexu postupně několik mužů. V oblibě má fantazii, kdy jde na filmové představení do letního kina a tam se jí zmocní cizí muž, jehož obličej zůstává nejasný, jakoby v mlze."Smíme o tom ale mluvit?Muži si rádi myslívají, že mladé dívky jsou jakási asexuální, neprobuzená stvoření, která začnou rozvíjet svoji sexualitu teprve působením jediného a vyvoleného partnera, který je do všeho zasvětí a promění je ve vášnivé šelmy. Zkrátka že my ženy jsme svého druhu Šípkové Růženky a setrváváme v jakémsi zimním spánku, dokud nás polibkem neprobudí princ. Takové představy patří pro změnu do říše mužských fantazií a mohly vzniknout jen ve společnosti, kde muži z nějakého důvodu chtěli mít nad ženskou sexualitou kontrolu. V důsledku nich ale dodnes žijeme ve společnosti, kde se pokládá za samozřejmé, že průměrného muže vzduší pohled na odhalené ženské ňadro nebo zadeček, zatímco my ženy se nemůžeme vždycky tak úplně otevřeně přiznávat k tomu, že pocítíme příjemné zašimrání při pohledu na pěkně urostlého svalnatého mladíka.I když - ruku na srdce - nám ženám by asi taky vadilo, kdybychom věděly, že si náš milenec při sexu s námi představuje nějaké divoké orgie s anonymními ženami. Proto asi bude nejlepší řídit se vlastním instinktem a neprozrazovat nic, o čem si myslíme, že by se to partnera mohlo nepříjemně dotknout. Rozhodně bychom se ale neměly cítit provinile, pokud sexuální fantazie máme a pokud nás obohacují. 

Pokračovat na článek


Sexuologická poradna 17.

Můj manžel, s nímž žiji již tři roky, je posedlý mým předešlým sexuálním životem. Neustále se mne (přátelsky) vyptává, kolik jsem měla partnerů a co jsme dělali. Chce, abych mu to vyprávěla do nejmenších podrobností. Cítila bych se nesvá cokoliv mu o tom vyprávět. Obávám se, že by ho to mohlo ranit. Nebo myslíte, že by mého muže mohlo takové vyprávění vzrušovat a zpestřit náš milostný život?Ivana, 28 letVáš milostný život by to mohlo zpestřit jen v případě, kdyby váš manžel byl deviantní a trpěl poruchou, která se jmenuje naratofilie. Při ní je muž vzrušován vyprávěním ženy o sexu s jinými muži, zvláště během milování. Pokud však deviantní není, toto vyprávění nemůže vést k ničemu dobrému. Je totiž známo, že muži žárlí do minulosti, zatímco ženy do budoucnosti. Je to logické, protože z hlediska evoluce minulé sexuální styky partnerky s jinými muži vytvářejí nebezpečí, že právě s minulými milenci měla žena potomstvo a její současný partner bude muset investovat do dětí jiného muže. Ženy žárlí do budoucnosti, protože tam hrozí, že jiná žena zaujme jejího partnera a odvede ho od ní.Je mi 22 let a obávám se, jestli nejsem nymfomanka. S málokterou známostí totiž vydržím déle než dva měsíce. Už jsem vystřídala téměř dvacet sexuálních partnerů, některé jen kvůli sexu, jiné jsem i milovala, ovšem brzy to přešlo. Někdy jsem chodila i s více kluky zároveň. Oba mí rodiče jsou poměrně staří, navíc jak se říká „ze staré školy“, takže sex je v naší rodině tabu. Může moje chování souviset s prudérní výchovou?Ester, 22 letNymfomanie je starší název pro patologicky zvýšenou sexuální potřebu. Nejsem si jist, zda časté střídání partnerů je příznakem hypersexuality, zda právě vy střídáte partnery kvůli sexu nebo kvůli jiným příčinám. Zdá se spíše, že jen hledáte někoho, s kým byste došla naplnění citového i sexuálního a že jste ve fázi experimentace. Obvykle podobné chování není příznakem poruchy sexuální, může být spíše následkem osobnostních i jiných problémů, nebo může být i normálním obdobím vašeho života. Toto chování může být následkem prudérní výchovy a vašeho generačního protestu proti morálce rodičů, ale také to s tímto souviset vůbec nemusí.Je mi 21 let a nikdy jsem nemasturboval. Prý to dělá každý. Měl bych začít jen proto? Není nedostatek onanování škodlivý zdraví?jméno neuvedenoBuďte klidný, na nedostatek masturbace ještě nikdo neumřel. Proto jestli vás k tomu nic netáhne, váš organismus si jistě pomůže z „přetlaku“ semene jiným způsobem, především nočními polucemi. Není pravda, že každý muž masturbuje: podle našeho výzkumu masturbuje alespoň v některém období života více než 90% mužů. Ale existují muži, kteří z morálních, náboženských nebo předsudečných důvodů masturbaci odmítají. Masturbace ani nemasturbace nepředstavuje žádné ohrožení zdraví.Již šest let žiji s přítelem Tomášem. Velmi ho miluji a nechci ho opouštět. Bohužel mi však sexuálně nic neříká. Naše milování je chladné a děje se jen zřídka, asi dvakrát do měsíce. Kromě toho mám ještě stálého milence, který mne velmi přitahuje, sex s ním je většinou úžasný, ale lásku k němu necítím. Z filmů a od kamarádek mám pocit, že tento stav není zase až tak výjimečný. Čím to ale je, že sex a láska často nejdou k sobě?Laura, 25 letLáska nezaručuje automaticky bezproblémové prožívání sexu, a to hlavně v dlouhodobějších vztazích. V období zamilování je každé pohlazení od milované bytosti úžasné a sex se ženám líbí i tehdy, když při něm nedosahují uspokojení. Každé zamilování je ale pouze dočasné a po tomto období nastupují úplně normální sexuální potřeby související se stereotypem. To, že si s Tomášem rozumíte ve všech ostatních oblastech a cítíte k němu lásku, by však mělo vést v ideálním případě k tomu, že se s ním domluvíte o tom, jak sex s ním prožíváte, co vám při něm chybí. Ideální by jistě bylo, kdybyste uspokojení dosahovala se svým stálým partnerem. Člověk však není z hlediska evoluce „stvořen“ jako monogamní tvor, naše kultura, která přikazuje celoživotní partnerskou věrnost, je v jistém smyslu nenormální vzhledem k naší přirozenosti. Tato přirozenost se projevuje v tom, že jen velmi malá část mužů i žen žije celoživotně jen s jedním partnerem. Podle statistik téměř polovina českých vdaných žen a více než dvě třetiny ženatých mužů uvádí mimomanželské styky. Dalším projevem této přirozenosti je rozvodovost a po sobě následujíc manželství. Nelze říci, že by váš případ byl ze statistického hlediska výjimečný.Je mi 19 let a přibližně před čtvrt rokem se u mě začaly objevovat poruchy erekce. Začalo to nejdříve objevením na dotyk bolestivých míst na penisu v místě, kde končí žalud, spojeným s menším nateknutím levé strany žaludu. Poté jsem zaznamenal snížený zájem o sex, žádný způsob, který do té doby fungoval, nezapracoval. Když jsem byl s dívkou, tak se dostavila nejvíce poloviční erekce, která dlouho nevydržela. V poslední době zmizel pocit bolesti, zlepšení erekce se však nedostavilo. Často je dotazům mužů mladšího věku odpovídáno, že se jedná o psychický problém, zajímalo by mě ale, jaké jsou jiné možnosti. V tuhle chvíli mám partnerku, s kterou jsem naprosto šťastný, a tak bych toto vysvětlení spíše vyloučil. Předem děkuji za odpověďMichal, 19 letJe sice pravda, že u většiny mužů ve vašem věku, kteří si stěžují na erektilní problémy, se jedná o psychické příčiny. Podle toho, jak popisujete své problémy, se však ve vašem případě jedná o příčiny organické, tělesné. Bolestivost penisu a jeho otok mohou mít různé příčiny, které nelze diagnostikovat na dálku. Je známo, že tyto takzvané algopareunie, bolestivé pocity při styku, mívají za následek i zhoršení ztopoření. Proto jednoznačně doporučuji navštívit urologa, který může zjistit skutečné příčiny.Rád zasunuji svým partnerkám během sexu do pohlaví různé potraviny, zejména zeleninu: salátové okurky, mrkev, zkusil jsem i lilek. Nemůže to být pro ně zdraví škodlivé?David, 20 letMasturbace pomocí potravin vhodného tvaru a tuhosti bývala u žen běžnou masturbační aktivitou. Samozřejmě představuje vždy určité riziko infekce vnitřních rodidel ženy a při nevhodném tvaru i možnost jejich poškození. Pokud tuto techniku preferujete, doporučoval bych zasouvat jí do vagíny spíše k tomu určené vibrátory a umělé penisy, které zakoupíte v každém sex shopu. I když mám pocit, že to pak pro vás asi nebude tolik vzrušující jako použití dobře rostlé okurky.Nejsem nijak prudérní, ale zaráží mne, že se na ulicích volně prodávají pornočasopisy, na jejichž obálkách jsou nahé ženy, někdy snad dokonce naznačující pohlavní styk. Nemyslíte, že jde o mravní ohrožení mládeže?Vlasta, věk neuvedenNěkteré z těchto časopisů skutečně představují ohrožení mravního vývoje mládeže tak, jak ho definuje náš zákon a domnívám se, že by v této oblasti měla existovat účinnější kontrola. Já sám jsem v žádné zemi na světě nezažil takovou volnost v prodeji pornografie jako v České republice. 

Pokračovat na článek


Je monogamie normální?

Lidé, kteří obhajují monogamii, trvalý svazek s jedním partnerem, se často odvolávají na „normalitu“ takového vztahu. Z pohledu evoluční biologie je ale naopak „normální“ nevěra a polygamie - víme, že pouze tři procenta savčích druhů tvoří celoživotně monogamní páry. Naše současná monogamní kulturní a civilizační norma je pak skutečně "anomální", a to i z hlediska historického a kulturně antropologického. Koncepce párového manželství neodpovídá ani normě statistické (z hlediska četnosti výskytu je výrazně menšinová), ale ani normě biologické - dle názoru evolučních biologů nezajišťuje totiž zdaleka tu nejlepší reprodukční strategii.Není tomu tak dávno, co se ještě i odborníci domnívali, že párové soužití je u lidí jaksi geneticky naprogramováno. Ještě v roce 1967 tvrdí ve svém bestseleru Nahá opice známý evoluční biolog Desmond Morris, že evolučním účelem lidské sexuality je "posilovat párový svazek a podporovat vytváření rodinné jednotky". Tento názor sice vcelku potvrzoval klasické představy židovsko-křesťanské morálky, posvěcující monogamní párové svazky, ani v nejmenším však neodpovídal posledním zjištěním evoluční biologie a evoluční psychologie. Pokud by tomu tak skutečně bylo, a partnerská věrnost by v nás byla geneticky determinována, asi by v průzkumech sexuálního chování neuváděly mimomanželské styky až dvě třetiny ženatých mužů a téměř polovina vdaných žen (Weiss a Zvěřina, 2001).Je zřejmě přirozené, že - v určité době a za jistých podmínek - si lidé jsou vzájemně nevěrní. Ale ne pouze lidé. Věrnost je vůbec v živočišné říši velmi vzácným jevem. Jak tvrdí americký sociolog Edward O. Wilson, věrnost je vlastností, která teprve vzniká, když je pro oba partnery výhodnější svá mláďata vychovávat spolu než si nového partnera hledat. Dlouho se i mezi odborníky věřilo, že prototypem věrných celoživotně věrných párových svazků, které - jako například v případě labutí - vešly i do literatury a poezie, jsou ty, které vytvářejí ptáci. Věřilo se, že až 97 % ptačích druhů žije v monogamních svazcích. Až v posledních letech ornitologové pomocí rozboru DNK zjišťují, že až 40% ptačích mláďat má jiného biologického otce než je celoživotní partner samičky. Proto asi nepřekvapí ani zjištění, že i u lidí žijících ve velkých městech má asi čtvrtina dětí jiného biologického otce než je manžel matky. Zdá se, že je přirozené, když i žena využije příležitost mít styk s atraktivnějším partnerem než je její manžel a tím zvýšit naději na kvalitnější potomstvo. Důsledkem je pak zvýšení rozvodovosti - i u nás se rozvádí až třetina manželství, v Praze dokonce až polovina. Lidské přirozenosti tedy model monogamního celoživotního svazku zjevně neodpovídá. Mnohem blíž je jí asi model tzv. sukcesivní nebo seriálová monogamie, tedy na sebe navazující vztahy, v nichž si jsou partneři po jistou dobu věrni než se otevřou opět dalším možnostem, dalším možným genetickým kombinacím.Další důkazy o tom, že naše morální maxima odpovídají přirozeným základům lidské sexuality pouze velmi vzdáleně, nám poskytuje srovnání s našimi nejbližšími živošnými příbuznými - africkými lidoopy. Pouze asi 18 % všech druhů primátů žije v monogamních svazcích (například gibon nebo kosman), ostatní druhy jsou buď polygamní (typickým příkladem je gorila, kde jeden silný samec má harém několika samic) nebo promiskuitní, jako například šimpanzi, kde za dobu říje jedna samice kopuluje až s několika desítkami samců. A je přitom známo, že ze všech primátů je nám nejblíž právě šimpanz - naše genetická výbava se odlišuje jen v 1,2 %. Šimpanz tak má k člověku geneticky blíž než například k orangutanovi. Pokud pak porovnáme relativní velikost varlat u různých druhů primátů, docházíme k poznatku, že čím je druh promiskuitnější, tím je hmotnost jeho varlat ve srovnání s celkovou hmotností větší. Je to logický požadavek vývoje - pokud chce samec během kopulace oplodnit samici a odevzdat tak svou genetickou informaci, u promiskuitních druhů musí jeho semeno "bojovat" se semenem jiných samců a větší objem ejakulátu pak zvyšuje pravděpodobnost úspěchu. Z tohoto hlediska je pak Homo sapiens ve velikosti varlat (tvoří přibližně 0,6 promile jeho celkové tělesné hmotnosti) někde mezi šimpanzem a gorilou a lze ho považovat za mírně promiskuitní živočišný druh.Předpoklad mírné promiskuity našeho druhu pak potvrzuje i zjištění týkající se počtu spermií a objemu semene. Ty totiž nesouvisí ani tolik s časem, který uplyne od poslední ejakulace, ale především s délkou času, po který je partnerka muže mimo jeho dosah. Znamená to, že muž, který neměl styk řekněme týden, bude mít více spermií v ejakulátu když tento týden jeho žena stráví na služební cestě, než když stejnou dobu bude ležet doma s chřipkou. Jeho spermie se chystají na možnou konkurenci a boj se semenem jiných mužů, s nimiž mu mohla být partnerka v době nepřítomnosti nevěrná.Další důkazy toho, že nejsme druhem monogamním, přináší antropologie. Přibližně 1000 z celkem 1154 popsaných lidských společenství, minulých či současných, včetně společenství lovců a sběračů, byly či jsou polygamní, tedy takové, které mužům povolovaly více partnerek. Z tohoto hlediska je naše monogamní kultura dosti vzácnou výjimkou. I zde se však lidská přirozenost často nakonec projeví - buď v nevěře či v rozvodech a v několika po sobě jdoucích manželstvích.Statistika rozvodů přitom poskytuje další zajímavé zjištění týkající se charakteristik naší sexuality. Nevěra ženy je jednou z nejčastějších příčin rozvodů, nevěra muže však pouze vzácně. Vysvětlení tohoto rozdílu pak můžeme opět najít v oblasti našich rozdílných reprodukčních strategií. Zatímco prvořadým zájmem muže je co nejvíce rozšířit své geny, tedy oplodnit co nejvíce žen, přičemž u nich tolik nehrozí, že by měli nutně zájem opustit svou stálou partnerku a dál se starat o své mimomanželské potomky, při nevěře ženy existuje vždy nebezpečí, že její manžel bude muset celoživotně nevědomě investovat do cizích genů, pečovat o děti jiného muže. Proto ženská nevěra je pro vztah nesrovnatelně více ohrožující než nevěra muže.Potvrzuje to i zajímavý pokus, při němž si měli muži i ženy představovat své partnery v různých intimních situacích. Zatímco pro muže byla nejvíce rozrušující představa partnerky souložící s jiným mužem, ženy nejhůře nesly myšlenku, že jejich partner je zamilován do jiné ženy, že s ní prožívá romantickou lásku. V těchto případech totiž hrozí, že by je mohl opustit.Z rozdílů v investicích mužů a žen do péče a výchovy potomstva pak plynou i další rozdíly v sexuálních strategiích obou pohlaví. Muž se uchází o více žen, konkuruje o ně s jinými muži a je ženou odmítán nebo připuštěn. Pokud je přijat, je pak na jeho rozhodnutí, zda odejde nebo v tomto svazku zůstane a stará se o ženu a její potomky. Protože z hlediska úspěšné reprodukce je pro muže účelné obojí, tedy snaha o co nejširší rozesetí svého semene, svých genů, ale současně i péče o potomky, která zvyšuje pravděpodobnost jejich úspěšného přežití, vyvinul se prototyp muže schopného párové vazby, ale náchylného k "odskoku bokem". 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Zdraví

Problémy se spánkem? Vyzkoušejte tyto rady pro zlepšení kvality spánku.

V mládí zřejmě jen málo kdo mívá problémy s tím lehnout a hned zabrat. Poté, co se ovšem zařadíte do řad pracujícího lidu, připravte se nato, že v oblasti spánku nastanou menší problémy, minimálně z počátku. Je to logické. Tělo zažívá šok v podobě naprosto nového režimu, životního stylu. Máte najednou jiný fyzický a psychický výdaj energie nebo jste mnohem více pod stresem. Tohle všechno má zásluhu na tom, že i když v jedenáct večer padnete do postele, máte oči vytřeštěné jako animované postavičky ve chvílích nejvyšší hrůzy a hlavou se vám hodí myšlenky na cokoliv jiného, jenom ne na spánek.  Prášky na spaní jsou sice super pomocník v momentech největší krize, ovšem cpát je do sebe nemůžete donekonečna.BABSKÉ RADY NAD ZLATONěkdy není na škodu vyzkoušet léty praxe ověřené babské rady, zejména když už i počítání oveček naprosto selže. Top jedničkou mezi babskými radami je uvařit si teplé mléko s medem, které opravdu funguje. Samozřejmě je podmínkou, že nemáte problém s laktózou. Pokud vám mléko nedělá zrovna bůhvíjak dobře, můžete jej nahradit variantou teplé vody s mlékem. Dalším osvědčeným pomocníkem při nespavosti je banán, který v sobě obsahuje látky, které napomáhají rychlejšímu usínání. Využít při problémech se spánkem můžete také mnohých bylinek. Takový odvar z kozlíku je doslova jako spánkové zaklínadlo. Nevýhodou je dlouhá příprava, kdy se musí kořen kozlíku několik hodin louhovat. Jestliže se vám nechce čekat, je právě pro vás ideální meduňkový čaj, který pořídíte v každé lékárně a supermarketu. Ideální prý je, když meduňkový čaj vypijete alespoň 2 hodiny před spánkem. Neméně účinný je také čaj z chmele. Stejně dobře funguje také horká koupel, nebo jen když si na pár minut ponoříte nohy do teplé lázně. Poslední radou jak přivolat ospalost a odebrat se do říše snů je vsadit před spánkem na sex, který zaručeně unavit dokáže.MODERNÍ MEDICÍNAKdyž už nezaberou osvědčené babské rady, je na místě vyzkoušet moderní metody. Jednou z nich je například kognitivně behaviorální terapie. Jedná se o jeden ze směrů současné psychoterapie. Celá teorie je postavena na tom, že příčinou každého problému je nevhodné chování a také špatné myšlení, které je výsledkem vnějších a vnitřních faktorů. Tedy že problém spánku je ve vaší hlavě. Ve zkratce jde o zjištění problémů a následné odstranění špatných návyků. Další možností je farmakoterapie, co je léčba léky, zejména jsou využívána hypnotika a melatoninové přípravky. K zahození také není možnost akupunktury, kdy vám jsou na určité části těla zabodávány malinkaté jehličky, které napomáhají obnovit tělesnou rovnováhu a energii.Pokud ovšem trpíte dlouhodobými problémy se spánkem, je na místě vyhledat odborníky. Je totiž dost možné, že trpíte insomnií. V takovém případě je potřeba být ve střehu, protože problémy se spánkem mohou vyvolat další zdravotní problémy, které se mohou na sebe dál a dál navalovat.

Pokračovat na článek