188ZOBRAZENÍ

Zvláštní spojení z titulku se v ČR zatím většinou objevuje pouze v úzce odborných časopisech či některých subkulturách. Nejpovolanější osobou pro rozhovor na toto téma je u nás nesporně Jan M. Valuch (*1945) – jeho společnost Brainway se dovozem těchto látek zabývá a on sám je – vedle řady dalších aktivit na tomto poli - autorem v češtině zatím ojedinělé knihy Neurotechnologie, mozek a souvislosti.

Odkud pochází pojem „chytré drogy“ a co přesně označuje?
Slovní spojení smart drugs vytvořili Američané nadšení účinky syntetických nootropních léčiv. Původně je vztáhli k první generaci nootropik, která v 60. letech v Evropě vyvinuli dnes legendární Albert Hofmann a Cornelu Giurgea. Brzy se však počet nově vyvinutých nootropik značně rozrostl. Souběžně výzkumy, jak v Evropě tak i v Americe, potvrdily nootropní účinky u dalších již známých neurologických léčiv i některých přirozených živin. Dnes tento pojem označuje pestrý a zcela nesourodý soubor látek, které mají jediného společného jmenovatele – působí na zlepšení kognitivních funkcí. V samotné Americe se již od užívání termínu chytré drogy značně upustilo. V angličtině je nežádoucí jazyková konotace tohoto pojmu jiná než v mnoha dalších jazycích, v nichž asociuje spojení s nelegálními návykovými látkami. V dnešní angličtině slovo drug primárně označuje standardní léčivo. Jelikož americká federální agentura Food and Drug Administration nikdy nepovolila registraci a marketing drtivé většiny nootropních léčiv na území USA, začala proto perzekuovat všechny osoby, které veřejně o účincích těchto látek referovaly a jejich úžívání přímo či nepřímo doporučovaly. Navíc FDA tvrdě pronásleduje ty, kdo šíří, že nootropika alias chytré drogy zlepšují kognitivní funkce i u zcela normálních zdravých lidí, přestože tato skutečnost byla dostatečně potvrzena vědeckými studiemi i nesčetnými kazuistikami.

Nebylo by v našem prostředí lepší vytvořit neutrálnější termín – drogy v názvu asociují dosti kontroverzní okruh látek a „mozkové nutrienty“ jsou zase příliš odborné?
Vytvoření náhradního českého pojmu není jednoduchou záležitostí. Státně institucionální potlačování práv a svobod občana v České republice je o mnoho řádů razantnější než v USA. Užívání většiny tzv. chytrých drog svobodně se rozhodujícími lidmi, kterých nota bene není v této zemi mnoho, je medicínskému establishmentu proti srsti mnohem víc, než užívání nelegálních drog. Zavedení neutrálnějšího termínu by tak nemuselo být žádným přínosem. Co se týče pojmu mozkové nutrienty, ten označuje jak látky, které činnost mozku zlepšují ve smyslu kognitivních funkcí, tak i látky, jejichž účinky na úrovni vědomí a výstupů vyšší nervové činnosti nejsou příliš zjevné, jinými slovy, mají spíše význam jako suroviny pro chemickou výrobu probíhající v mozku jako celistvém systému. Obsahy pojmů chytré drogy a mozkové nutrienty tedy nejsou zdaleka totožné.

Jaké látky jsou obsaženy v chytrých drogách a jak fungují?
Vzhledem ke značné chemické různorodosti chytrých drog nelze podat zobecňující odpověď. Nicméně velká část nootropních léčiv, která představuje nejméně 80% podíl prodeje na světovém trhu, patří do dvou skupin, z nichž jedna zahrnuje analogy kyseliny pyroglutamové, respektive piracetamu, a druhá analogy ergoloidu, respektive hyderginu. Analogy piracetamu působí na mozek velmi komplexně, a proto pozitivně ovlivňují prakticky všechny kognitivní funkce bez nějakého zjevného akcentu na některou z nich. Oficiálně se nicméně indikují hlavně jako léčiva poruch paměti souvisejících s biologickým stárnutím. Četné seriózní vědecké testování účinků piracetamu a jeho analogů však prokazují zvýšení inteligence, zlepšení paměťových funkcí, koncentrace, zostření smyslového vnímání, zrychlení senzomotorické odpovědi atd., a to jak u osob s příznaky poruch těchto funkcí, tak i u zdravých lidí. Analogy ergoloidu působí odlišnými mechanismy. Korigují činnost řídících mozkových center takovým způsobem, že většina vitálních procesů začne vykazovat parametry odpovídající mladšímu věku. Doslova člověka omlazují po tělesné i duševní stránce, proto je mnozí považují spíše za léky proti stárnutí obecně, než za nootropika v úzkém slova smyslu. Dalších asi 40 látek umělého nebo přírodního původu působí na kognitivní funkce velmi rozmanitě.

Mohou chytré drogy vyvolat nějaký typ závislosti, ať už fyzické nebo psychické?
Chytré drogy mohou přirozeně vyvolat závislost, avšak v nesrovnatelně menší míře a s nesrovnatelně mírnějšími následky, než vždy vyvolá komukoli dostupný alkohol, nikotin, kofein a další legitimizované drogy. Osobně bych viděl jako závažnější věc otázku tolerance. Začne-li zdravý člověk užívat nějakou nootropní látku a splní-li tato látka jeho očekávání, může mít tendenci ji užívat stále, nebo alespoň dlouhodobě. Tělo si vůči látce vytvoří toleranci, a tudíž k dosažení stejného účinku bude nutné v určitých intervalech dávku stále zvyšovat. Ta pak eventuelně může dosáhnout hranice, kterou již nelze překročit bez vážných rizik.

A co stav po přerušení či ukončení podávání, případně kontraindikace?
Odpověď opět nelze zobecnit. Zkušení kliničtí odborníci tvrdí, že se po vysazení nootropik stav uživatele po čase nemůže vrátit na horší pozici, než byla ta, kdy se s užíváním začalo. Reprezentativní vědecké studie v této věci existují u méně než 5% uvažovaných látek, a proto z nich nelze odvodit žádné obecnější závěry. Kontraindikace samozřejmě existují, ale potencionální uživatel těchto látek se vůbec nemusí obávat, že by se o nich nedozvěděl. Každá chytrá droga, syntetická či přírodní, je v určité zemi a v určitém kontextu zcela legální a zpracovaná výhradně zavedenými farmaceutickými firmami pod kontrolou státu. Nesmí ani nemůže být tedy komukoli dodána bez velmi podrobného a někdy i nadsazeného výčtu možných kontraindikací.

Pro historii a současné rozšíření chytrých drog byl zřejmě klíčový moment protnutí dvou okruhů - nekonvenčních vědců a alternativních subkultur?
U látek, které jakýmkoli způsobem mohou ovlivnit zdraví člověka, platí, že to, co není úředně povoleno, je zakázáno. S jistými nuancemi to platí v každé zemi. Jelikož chytré drogy v USA okamžitě dostaly cejch zakázaného ovoce, přitáhly k sobě zvýšenou pozornost, a to zejména ze strany alternativních subkultur. Podobný úkaz se postupně objevoval v dalších zemích, v nichž má medicínský establishment neomezenou moc. S mírnou nadsázkou se dá říci, že rod současného nekonvenčního vědce v oboru biologie a zdraví zplodila americká beatnická revolta. Abram Hoffer, Humphrey Osmond a mnozí další patřili k původnímu beatnickému hnutí generačně i pocitově. Svým nekompromisním odporem vůči modu operandi zdravotnického establishmentu nejen dokázali, že alternativa má plné právo na život, ale navíc svým příkladem strhli mnoho dalších osobností k následování, což s sebou přineslo mnoho pozitivního a konstruktivního, např. zlomení absolutistické vlády FDA nad životy Američanů. Evropští nekonvenční vědci z branže se od amerických vždy lišili v tom ohledu, že byli obojživelní – vegetovali v establishmentu i undergroundu současně.

Jaké mají dnes chytré drogy ve světě postavení (legislativa, výroba, rozšíření apod.)?
Legislativa se ve vztahu k chytrým drogám celých 40 let nikde nezměnila. Díky univerzitní alternativní medicíně se však v zemích, kde má silnou pozici, tj. USA, Kanada, Anglie, Austrálie a sedm či osm dalších, plně legalizovaly přírodní nootropní látky, např. DMAE, phosfatidyly, deriváty kyseliny glutamové, vincamin, huperzin, bacopasidy a četné další jako doplňky stravy.

A u nás?
V České republice je naprostá většina chytrých drog dostupná pouze na předpis specialisty. Registrovaná je zhruba polovina látek, které jsou ve světě k dispozici. Paradoxně je nyní jedna česká firma největším světovým výrobcem těchto látek z hlediska sortimentu, nikoliv kvantity, a ne všechny její položky na domácím trhu jsou. Z přírodních nootropních látek botanického původu je v ČR registrována pouze malá část z toho, co je ve světě k mání. Registrovat přírodní nootropikum jako léčivo je v této zemi sice možné, ale prakticky téměř neproveditelné pro značné finanční náklady i z obavy z neustálých legislativních změn v této oblasti. Registraci účinného nootropika jako doplňku stravy úřady zásadně nepovolují.

Můžete alespoň rámcově přiblížit vztah (nejenom) vědecké komunity zabývající se chytrými drogami a příbuznými látkami k hnutí lidského potenciálu?
Postoj zájmové sféry pracující s chytrými drogami se pouze stýká, nikoliv spojuje s postoji komunit zainteresovaných na využívání jiných, ne zcela konvenčních zdravotně prospěšných technologií, sloužících k lepšímu vytěžení lidského potenciálu. Hraní si na vlastním písku má u všech zúčastněných zcela logické důvody a příčiny. Tyto strany jsou pod neustálým a někdy velmi silným tlakem medicínského establishmentu a dalších oficiálních struktur. Chovají se proto sebezáchovně a snaží se proti moci shora obhájit své vlastní právo na existenci, což je samo o sobě vysilující. K tomu dost přispívá i tradiční přístup establishmentu, řídícího se poučkou „rozděl a panuj“, který jednu alternativu zadusí a jinou, stejného ražení nechá žít. Rozvíjet lidský potenciál není v agendě zasedání vlády nebo parlamentu. Tyto instituce již ze své povahy udržují status quo. Pohnout věcmi dopředu je vždy otázkou osobní iniciativy a odvahy. Pokud společnost jako celek občanu příliš prostoru k samostatnému jednání nedává, mnoho užitečného pak nelze realizovat. Hnutí lidského potencionálu v ČR proto nemá zdaleka tak pevnou a širokou základnu jako v zemích s individualistickou tradicí.

Kromě vlastní obchodní činnosti prosazujete tyto myšlenky i občansky – vydáváte časopis, spoluorganizujete podpisové akce – jakých jste zatím dosáhl největších úspěchů a naopak neúspěchů?
Za svůj největší úspěch asi považuji to, že jsem za posledních 11 let nebyl ani odsouzen, ani uvězněn, ani zlikvidován, ačkoliv si to mnozí přáli. Při nesčetných obviněních jsem se až na jedinou výjimku vždy hájil sám a s pomocí zdravého rozumu. Dokonce i mnozí ne příliš bystří policejní vyšetřovatelé záhy poznali, že za obviněními z trestných činů vznesenými proti mé osobě stojí závist, zášť, neznalost a nepochopení, spíše než reálná a konkrétní fakta.
Za neúspěch beru každou prohru v zápase s establishmentem, i proto, že nezápasím jen sám za sebe. Proher bylo mnoho, a ještě bude. Za dosavadní největší neúspěch bych tedy nejspíš označil to, že se mi nepodařilo přesvědčit „orgány“ aby povolily dovoz a prodej unikátního přírodního nootropika galantaminu jako doplňku stravy.