111ZOBRAZENÍ

Stahování pošty má v poslední době pravidelné schéma: přijde určitý počet e-mailů a po odečtení všech pracovních, vyžádaných, nevyžádaných a soukromých mailů zbude přibližně třetina původního počtu s výmluvnými zprávami: „How are you ? When I saw this screen saver, I immediately thought about you. I am in a harry, I promise you will love it!“ a připojeným .scr souborem. Vir, řeknete si. Jen naivní, světa a I_Love_You neznalý člověk otevře tikající balík, i když od známého zasílatele... Kdo přeci jen šetřič nainstaluje, tomu se uzavřou všechny běžící aplikace, soubor se okamžitě replikuje v jeho emailovém programu (Outlook) a pošle na všechny adresy. Následně systém selže a uživatel se ocitne v harrym, alespoň to tvrdí přední počítačoví virologové. Podle nich nový virus pojmenovaný Goner pochází z Francie a představuje globální hrozbu všem internetovým uživatelům, protože se může šířit i přes instantní messengery (ICQ) a chaty (za předpokladu, že umožňují práci se soubory - IRC). Podle klesající kvantity viru Goner v mém inboxu soudím, že mě zná o pár blbců méně.

Antivirová společnost McAfee dala Gonerovi speciální označení pro rychle se šířící virus - „průrazák“ a tím kráčí ve šlépějích předchozího průrazáku Badtrans. Existuje variace Gonera s prázdným textovým polem a souborem „sorry_about_yesterday.mp3.pif“. Litovat včerejška bude pochopitelně jen ten, kdo soubor spustí – virus, sám o sobě neškodný, se s pomocí stupidity uživatele může vesele pomnožit. Možná jste se s uvedenými dárečky setkali, možná jste si je v dobré víře spustili, možná o nich slyšíte poprvé – je vám ale jasné, že otevírat čtyřiceti kilové šetřiče obrazovky s tím, že vám známý z ničeho nic poslal podezřelý soubor, je poněkud hloupé. Nikdy to už neuděláte, OK? Uvažujte paranoidně – ochráníte tak vlastní data a počítač.

Ale pozor! Dostáváme se k zajímavé části: virus Goner se spustí jen v případě, že slepě věříte zasílateli, tedy, věříte informaci, která na sebe váže spuštění Gonera a samotná destrukce probíhá automaticky. Ale co dělat, když vás infikuje pouhý text a vy si dobrovolně zrušíte systém? V takovém případě jste se právě potkali s hoaxem neboli internetovou fámou. Mezi všemi těmi Gonery a Badtransy se pravidelně vyskytuje varovná zpráva oznamující infikování počítače virem FNBK, který se prý dá odstranit smazáním SULFNBK.EXE. Mail je psán v češtině a podrobně popisuje postup, jak se souboru zbavit na věky. Seriózním hlasem nabádá k dezinfekci systému a téměř otcovsky vysvětluje vznik, průběh a následky onemocnění. Když uživatel vidí tak zasvěcené podání a uvědomí si, že by jeho antivir mohl něco zanedbat, soubor pochopitelně smaže – a tím zničí knihovnu obstarávající dlouhé názvy dokumentů.

Obávám se, že na takovou rafinovanost jsem neskočil jen já, ale stovky dalších, kteří navíc varování samaritánsky rozeslali po všech konferencích a mail-listech: „Podle nasledujicich pokynu jsem uvedeny soubor opravdu nasel na hardisku a podarilo se mi jej zrusit,“ nebo „kua ja ho mnel taky ac sem to taky necekal,“ či „Taky jsem naletela... naletela cela rodina,“ nebo „Prosím rozeslat na e-mailové adresy lidí se kterými udržujete kontakt,“ a tak dále. Zatímco Goner byl po spuštění částečně autonomní, hoax se množí a realizuje za přispění uživatele, jako by ho naprogramoval předem. Taková teorie by odpovídala memetice, ale do té zde zasahovat nehodlám, je poměrně složitá a fascinující. Obrana před hoaxem je buď být neuvěřitelně paranoidní (internet paranoiu podporuje), ale to pak můžeme nad každým podezřelým mailem přemýšlet, jestli se teď náhodou nemáme zachovat právě opačně, než nás mail vyzývá a tím mu třeba vyhovět. Sledování informačních stránek jako je český www.hoax.cz je k nezaplacení.

Jsou pak antivirové programy vůbec k něčemu? Počítač sice ochrání, ale ne před uživatelským zásahem. Jestli něco dokazuje jejich nesmyslnost, tak je to právě fenomén hoaxu, potažmo lidské blbosti u virů typu Goner. Pravděpodobně si to samé uvědomují výrobci antivirů a všechna potenciální nebezpečí s entuziasmem rozšiřují, stejně jako anthrax kolem sebe svého času vytvořil „mediální bugr“. Mimochodem, osobně nemám na počítači žádný antivirový program nainstalován již několik let a zatím se problémy neobjevily. Ne snad, že bych byl tak bezstarostný, ale jediné skutečné „virové“ nebezpečí na světě představují hackeři, kteří pracují individuálně, okamžitě se přizpůsobují druhé straně a v případě nebezpečí se mohou okamžitě stáhnout a strategii zavirování vzdáleného systému přepracovat.

Dělat definitivní závěr ve smyslu „lidi, koukejte, kam šlapete,“ je krátkozraké, protože internetové viry se přizpůsobují momentální hladině globální uživatelské ostražitosti a budou vždy o něco vynalézavější. Pravděpodobně se v budoucnosti viry nebudou specializovat na souborové infikování, ale na zmanipulování uživatele k modifikaci vlastního systému. Stačí jen málo: napsat dostatečně přesvědčivý text a sebelepší antivir vám nepomůže.